Že kočky na jeviště nepatří? To vůbec není pravda, obzvlášť když jde o kocoura, co nosí boty a učí se francouzsky. A může vás vzít s sebou na dobrodružný výlet do světa opery!
V jednom domě na Žižkově bydlel Kocour. A taky plno myší. Kocour ale myši neměl rád a nechtělo se mu je chytat, vždyť číst knížky a učit se francouzsky je mnohem lepší zábava. Myši z toho měly radost, ale domovnici se to pranic nezamlouvalo a tak šup s milým kocourem na ulici, ať si hledá štěstí jinde. Ve stejném domě byla ševcovská díla. Jako učeň tu pracoval František, jenže ten taky raději než šití bot, snil s otevřenýma očima o světě za Žižkovem a dobrodružství v něm. Co ale s takovým učněm, a tak ho mistr taky vyhodil. Co si teď počne? „Pojď se mou, půjdeme do světa,“ ozval se mu za zády hlas. Kočka a mluví? Nakonec proč ne, ale přece nemůže jít bos, na cestách je plno nebezpečných věcí, a tak mu František dá své boty. A je tu Kocour v botách! A spolu s ním za dobrodruž­stvím vyrazí i děti, protože tato operní pohádka je určena speciálně pro ně.